Ikona O nás

Farnost Staré Město

Nacházíte se na stránkách Římskokatolické farnosti Staré Město pod Sněžníkem, která leží přibližně 90 km severně od Olomouce v podhůří Kralického Sněžníku. Je to nejsevernější farnost olomoucké arcidiecéze a patří k děkanátu Šumperk. Duchovní správu zde má na starost P. ICLic. ThLic. Mgr. et Mgr. Piotr Grzybek.

Ze Starého Města jsou spravovány dvě farnosti: Římskokatolická farnost Staré Město pod Sněžníkem (s okolními obcemi Chrastice, Hynčice pod Sušinou, Stříbrnice, Kunčice, Nová Seninka, Malé Vrbno, Velké Vrbno) a Římskokatolická farnost Branná (s obcemi Ostružná, Petříkov, Vikantice a Šléglov). Na jejích území se nachází jedenáct kostelů a kaplí. Rozpis mší svatých v jednotlivých chrámech lze nalézt v sekci bohoslužeb.

Na faře v Branné a také na faře ve Starém Městě je možnost ubytování. Více informací na stránkách fary.

> Ubytování na faře v Branné a ve Starém Městě

Kostel sv. Anny
Kostel sv. Michaela Archanděla
Branná
Kostel sv. Anny
Ikona Aktuality

Aktuality

  • Mše v Ostružné nově každou neděli

    13. dubna 2021

    Od 24. dubna 2021 se bude konat mše v Ostružné každou neděli v 11.00 hodin. Sobotní mše je zrušena.

    Sledujte, prosím, aktuální pořad bohoslužeb ZDE (pdf).

  • Veřejné bohoslužby od 27. prosince

    23. prosince 2020

    Vláda ČR schválila s účinností od 27. prosince přechod na 5. stupeň systému PES, kterým se mění počet účastníků bohoslužeb pouze na 10 % kapacity obsazenosti kostela.

    A to znamená v Branné 15 lidí, v Ostružné 25 lidí a ve Starém Městě 30 lidí.

    Od 24. prosince do 26. prosince ještě platí 4. stupeň systému PES, tedy 20 % obsazenosti. Vláda rovněž povolila výjimku ze zákazu vycházení 24. prosince od 23.00 hodin do 25. prosince 01.59 za účelem návštěvy půlnočních bohoslužeb.

  • Povolení veřejných bohoslužeb od 3. prosince

    5. prosince 2020

    Podle nejnovějšího usnesení Vlády ČR bude na bohoslužbách povolen takový počet účastníků, který v daném kostele nepřekročí 20 % míst k sezení.

    A to znamená v Branné 30 lidí, v Ostružné 45 lidí a ve Starém Městě 60 lidí.

    Účastníci, s výjimkou osob vedoucích nebo zajišťujících obřad, po většinu času sedí na sedadlech, mají na obličeji ochranný prostředek dýchacích cest, dodržují, s výjimkou členů domácnosti, minimální rozestupy 2 metry mezi účastníky sedícími v jedné řadě sedadel, před vstupem do vnitřního prostoru si dezinfikují ruce, nedochází k podávání ruky při pozdravení pokoje a v rámci shromáždění nedochází k hromadnému zpěvu.

    Povoluje se účast na svatbě, pohřbu a následné oslavě, resp. smuteční hostině, konaných nejpozději následujícího dne, tak, že účast na každé z těchto akcí není vyšší než 30 osob.

    Zakazuje se společný zpěv více než 10 osob ve vnitřních prostorech kostela.

  • Bohoslužby na obrazovkách

    14. října 2020

    Fyzickou neúčast na bohoslužbách můžeme v této době nahradit sledováním živých přenosů mší svatých v TV Noe, ČT2, na dalších online kanálech či z Rádia Proglas. Samozřejmě doporučujeme modlitbu v rodině či s blízkými a četbu a rozjímání nad Písmem svatým.

    Na ČT2 budou moci věřící sledovat bohoslužbu každou neděli v 10.00 hodin.

    Více informací viz https://www.mseonline.cz/.

  • Max. 6 osob na bohoslužbách od 14. října

    13. října 2020

    S účinností od 14. října 2020 se povoluje na bohoslužbách účast maximálně šesti osob. Společně zpívat může maximálně 5 lidí (z těch 6).

    Tento zákaz se nevztahuje na svatby a pohřby, ty jsou omezeny až od pondělí 19. října na počet 30 osob.

    Modleme se růženec na úmysl ukončení pandemie nemoci COVID-19, za zdravotnický personál, všechny nemocné, opuštěné a seniory, aby v těchto obtížných časech nalezli útěchu. Modlitba růžence je mocným, a přitom snadno dostupným prostředkem, který je vždy k dispozici. Využívejme jej zvláště v situaci omezených možností účastnit se bohoslužby. Sjednotit se můžeme při modlitbě na tento úmysl každý večer ve 20.00, ať sami či společně v rodinách.

  • Do kostela se šesti „R“

    12. září 2020

    Symboly při vstupu do kostela

  • Povinnost nosit roušky ve všech vnitřních prostorách

    10. září 2020

    Na základě datových podkladů o vývoji epidemie covid-19 a doporučení epidemiologů dochází od 10. září opětovně k povinnosti nošení roušek ve všech vnitřních prostorách budov, a to na území celé ČR.

    Od 10. září jsou tedy povinné roušky v prostorách kostelů pro účastníky bohoslužeb. Roušku je možné sundat před přijetím svatého přijímání.

Ikona Bohosluzby

Bohoslužby

Veřejné bohoslužby jsou od 3. prosince 2020 povoleny.

Počet účastníků v daném kostele nesmí překročit 10 % míst k sezení,

tzn. v Branné 15 lidí, v Ostružné 25 lidí, ve Starém Městě 30 lidí.

Nedělní mše svaté

Neděle 08.00 Branná
Neděle 09.30 Staré Město
Neděle 11.00 Ostružná

Bohoslužby ve všední dny

Čas: zimní čas letní čas
Úterý, středa 16.00 18.00 Staré Město
Čtvrtek 16.00 18.00 Chrastice
Pátek 16.30 18.00 Staré Město
Sobota 07.30 07.30 Staré Město

 

Aktuální pořad bohoslužeb a úmysly Mší svatých ke stáhnutí ZDE (pdf).

Po domluvě s farářem je možné uskutečnit bohoslužbu také v jinou dobu.

Zpovídání – každý první pátek v měsíci hodinu před bohoslužbou nebo individuálně po domluvě s farářem. Jinak vždy půl hodiny před Mší.

Křest – je třeba domluvit termín alespoň 1 měsíc předem. Před křtem dítěte povinná příprava pro rodiče. Pokud chce přijmout svátost křtu dospělý, příprava po domluvě s duchovním správcem farnosti.

Svátost manželství – domluvit termín alespoň 3 měsíce před plánovanou svatbou. Povinná příprava před uzavřením svátostného manželství.

Pomazání nemocných a viatikum – vždy, v každé době, třeba i v noci, když je potřeba. Nebojte se zavolat kněze.

Poutní mše svaté v tomto roce

Poutní mše svaté

Mše svaté v kapli v Kunčicích

Mše svaté v Kunčicích

Velikonoční bohoslužby

Velikonoční bohoslužby

Dušičková pobožnost na hřbitovech

Dušičkové pobožnosti

Vánoční bohoslužby

Vánoční bohoslužby
Ikona Kostely

Kostely

Kostel sv. Anny

Kostel sv. Anny ve Starém Městě

Podle zpráv z dějin města a okolí mělo Staré Město již roku 1350 kostel a faru. Město bylo založeno v 2. polovině 13. století horníky a původně se jmenovalo Goldek, později (latinsky) Antiqua Goldek, aby se rozeznávalo od mladšího Goldeku, kterým byla osada, založená kolem hradu Kolštejna – nynější Branná. Název Staré Město (Altstadt) vznikl teprve v 15. století.

Roku 1618 vysvětil správce olomouckého biskupství Arnošt Platejz ve Starém Městě katolický chrám sv. Anny, postavený pravděpodobně na místě dřívějšího kostela. Ten chrám dala postavit Eliška Petřvaldská z Petřvaldu patrně na popud Jesuity P. Jana Schmidtlina, který od roku 1615 konal na Kolštejnském panství katolické misie. Od roku 1627 ustanoven trvale duchovní správce.

Tento kostel je zasvěcen svaté Anně – matce blahoslavené Panny Marie. Tak ukazuje na první pohled každému návštěvníkovi kostela velký obraz za hlavním oltářem.

Poutní slavnost se zde konává nejčastěji v něděli po svátku sv. Anny nebo přímo v tento svátek, tj. 26. července.

Nad hlavním oltářním obrazem sv. Anny na ozdobných obloucích spočívá zcela majestátně velká koruna nesoucí kříž na zlaté lesklé báni.

Chrám sv. Anny v nynější podobě je vystavěn ve slohu renesančně barokovém s některými prvky empirovými. Pozoruhodný je svým provedením i portál s vchodem do sakristie z presbytáře. Taktéž i starobylé, ručně kované železné dveře tamtéž.

V lodi chrámové byl ovšem původní sloh porušen při vestavbě ochozů po straně epištolní i evangelní pravděpodobně kvůli získání více místa pro věřící tehdy početné farnosti.

Původní úzká, štíhlá okna v lodi byla však nahrazena jinými, obdélnými ve dvou řadách pro více venkovního světla v přízemí i na ochozech. Tím způsobem jsou i oba boční oltáře poněkud sraženy. Zato tím více vyniká střed chrámové lodi svou výškou a mohutností.

Velké zvony z hlavní věže byly ve válečných letech všechny odvezeny. Podobně i cimbály od věžních hodin zabaveny. Až v roce 2000 se do kostela sv. Anny vrátily nové zvony. Dne 17. prosince 2000 byly požehnány olomouckým arcibiskupem Janem Graubnerem a instalovány do věže. Zvon sv. Panna Maria váží 220 kg a zvon sv. Edit Stein váží dokonce 345 kg.

Hlavní věž kostela se vypíná do výše 48 m a je zakončena dvojramenným křížem. Má osobitý ráz s pozoruhodně řešenou konstrukcí a oválným otvorem v dolní části pro zařízení na bití čtvrtí i celých hodin. Původní hodinový stroj sloužící od roku 1907 byl nahrazen novým.

Varhany jsou mistrným dílem firmy Rieger z Krnova. Potřebují však též vyčistění mechanismu a případně ladění.

Kostel stojí na vyvýšenině horní části města, lemován od severu řadou staletých lip a též hradebních zdí. Po obou stranách vstupní kryté brány stojí 2 kaple. „Hora Olivová“ a výjev „Trním korunování P. Ježíše“, kde jsou dějové postavy v nadživotní velikosti. Ze strany jižní sousedí kostel s posvátným polem hřbitova, ohrazeným pevnou kamennou zdí.

Městem se vine od severu na jih řeka Krupá. Nadmořská výška ve městě je 510–570 m. n. m. Ve znaku města je vedle mědvěda, držícího v přední tlapě stříbrné kladivo, také postava horníka, s ním zápasícího. V dávných dobách se zde získávaly tyto ušlechtilé kovy, ovšem pracně a v malém množství v podzemní těžbě. Svědčí o tom např. i název obce Stříbrnice.

Staré Město pod Kralickým Sněžníkem (nadm. výška 1422 m) leží na jeho jihovýchodním úpatí, částečně chráněné před drsnými větry. Má prý zdravé, ale dosti drsné horské podnebí.

> Virtuální prohlídka kostela sv. Anny

Kostel sv. Archanděla Michaela

Kostel sv. Archanděla Michaela v Branné

Farní kostel byl vystavěn v letech 1612–1614 a je situován v úrovni náměstí, oproti branenskému zámku je položen poněkud na vyšším místě. To si nemohli předbělohorští stavitelé vybrat lépe, a tak stavba vévodí celé okolní krajině. Průčelí orientované k jihozápadu se vypíná nad hlubokou úboční brázdou Brusného potoka. Zvýrazňuje je představená hranolová věž.

Kostel byl vybudován v nadmořské výšce 642 m na terénním výstupku, obehnaném ze dvou stran dlouhou kamennou zdí. Obdivuhodná je zvláště poloha věže téměř na samém okraji značného srázu, zabezpečeného zmíněnou zdí, avšak dosahující zde již velké výšky (10 m). Pro dobu stavby byla to velká odvaha, takto umístit obrovskou hmotu věže o výšce 59 m, o to více, že nebyla známa únosnost podle statického výpočtu.

Kamenná masívní stavba kostela je jednolodní s trojbokým závěrem se sakristií na evangelijní straně. Její mohutnost i výšku zvýrazňují zvenku silné opěrné pilíře. Na věži se sedmi podlažími jsou umístěny věžní hodiny pod cibulovitou bání, ukončenou lucernou a makovicí.

Kostelní loď je zaklenuta valenou klenbou s lunetami. Pozoruhodná je vnitřní galerie podél všech stěn, vyjma presbyteria. Její podklenutí je neseno toskánskými sloupy téhož typu jako zámecké arkády. Na ni také spočívá kruchta.

Hlavní vstup je podvěžím. Je opatřen krásným edikulovaným portálem. Ten nese kamennou desku s vyrytým nápisem, přerušenou uprostřed dvěma erby. Levý přísluší pánům z Vrbna (lilie) a druhý Žerotínům (lev). V nápise, vyvedeném latinsky, je cenné vročení.

Původně byl kostel postaven pro potřebu evangelíků a zasvěcen Zmrtvýchvstání Krista, katolicky byl upraven a přesvěcen v roce 1743. Rozsáhlé stavební úpravy si vyžádal po požárech v letech 1852 a 1906.

Tato stará církevní stavba se vyznačuje moravskou pozdně renesanční architekturou a je velmi významnou stavební památkou. V roce 1994 byly zahájeny velké opravy v době působení duchovního správce P.  Julia Žvaka.

Pro úplnost budiž připojen text pamětního nápisu podle řádků:
JEHOVAE TRIVNI OM SACRVM POSTERIS SVBDITIS PIIS QUIBVS
PARATVM AEDIFICIVM HOC ORATORIVM HYNEK ET BERNHARD BARONESA
WIRBEN ET FREVDENTHAL ET GERMANI FRATRES CONSECRAVERE
GELIQVERE 1·6·1·4 ANNO CHRISTI

Z uvedeného vyplývá, že kostel – modlitebnu dali postavit páni z Vrbna a Bruntálu, vlastní bratři Hynek a Bernard, a dále, kdy byl dokončen. Druhý z nich zemřel v roce 1613. Hynek následoval o čtyři roky později. Byl zetěm známého Karla staršího ze Žerotína. Měl totiž za manželku jednu za dvou jeho dcer Bohunku. To vysvětluje použití druhého zmíněného erbu.

Nevelké prostranství kostela má jednu zajímavou zvláštnost. Je totiž propojeno nadzemní krátkou spojovací chodbou s blízkou farou z roku 1784. Je nesena dvěma zaklenutými oblouky, z nichž jedním vede původní vstupní bránou stará přístupová cesta na náměstí. Ve farní budově končí chodba, krytá stříškou, ve druhém podlaží.

Fara je samostaný dům s valbovou střechou, opatřený menším nádvorním příslušenstvím. Stropy má v přízemí zaklenuté, v patře jsou ploché. Vyznačuje se klasicistní architekturou. Je památkově rovněž chráněna.

V areálu kostela najdeme ještě sousoší Piety z roku 1663 a sochu sv. Jana Nepomuckého z roku 1733.